Kašmírová šála Monet - Cesta mezi kosatci/Vincent Van Gogh - Ložnice v Arles
Oboustranná kašmírová šála s obrazem Clauda Moneta - Kosatce. Z druhé strany šály je obraz Vincenta van Gogha - Ložnice v Arles.
Rozměry šály: 180 x 70 cm
Materiál: 50 % kašmír, 50% viskóza. Díky této kombinaci je šála velice příjemná na dotek, neškrábe a nežmolkuje.
Údržba: doporučujeme šálu prát v ruce případně použít program na vlnu bez ždímání. Šálu pak pověsit a nechat uschnout, aby nedošlo ke zmačkání a šála se neničila.
Claude Monet - Cesta mezi kostaci
Olejomalba z roku 1914. Kosatce patřily k Monetovým oblíbeným květinám, pěstoval mnoho různých druhů a vysazoval je jak ve své květinové, tak vodní zahradě. Toto je jeden z přibližně 20 pohledů na kosatce obklopující břehy leknínového jezírka, které Monet namaloval v letech 1914-17. Jako bychom stáli na japonském mostě a shlíželi dolů na klikatou cestu lemovanou květinami. Obraz byl zřejmě proveden rychle, nejprve byla položena zahradní cesta a po jejích okrajích zpracován květinový lem. Bílý podklad je místy ponechán nezakrytý a práce štětce je uvolněná, husté fialové, modré a zelené barvy jsou nanášeny odvážnými, až hrubými tahy. Tyto efekty mohly být částečně důsledkem dvojitého šedého zákalu, který v této době měnil Monetovo vidění. Není jasné, zda malíř považoval obraz za dokončený, protože v době jeho smrti zůstal v ateliéru.
Vincent van Gogh - Ložnice v Arles
Olejomalba pochází z roku 1889. Jedná se o třetí a poslední verzi obrazu (Gogh vytvořil celkem tři verze tohoto obrazu v různých odstínech a v různé denní době). Ložnice se nacházela v domě známého z obrazu Žlutý dům ve městě Arles, Bouches-du-Rhône. Na obrazu není použita bílá barva a předměty v místnosti nemají stíny. Náladu vyjadřují pouze použité barvy. Dveře na pravé straně vedly do horního patra, zatímco dveřmi po levé straně došel návštěvník do pokoje pro hosty. Tento pokoj měl Gogh nejčastěji připravený pro Gauguina. Oknem v čelní stěně se Gogh díval na Place Lamartine a jeho zahrady.
První verze je od roku 1962 ve vlastnictví nadace Vincenta van Gogha, zřízené jeho synovcem a trvale zapůjčena muzeu v Amsterodamu. Druhá verze je od roku 1962 majetkem Art Institute v Chicagu. Tato, třetí, verze je od roku 1959 v národní francouzské kolekci v Musée d Orsay v Paříži.