Kašmírová šála Eric Sloan - Větrný mlýn / Van Gogh - Pšeničná pole
Oboustranná kašmírová šála s obrazem Erica Sloana - Větrný mlýn. Z druhé strany šály je obraz Vincenta van Gogha - Pšeničná pole.
Rozměry šály: 180 x 70 cm
Materiál: 50 % kašmír, 50% viskóza. Díky této kombinaci je šála velice příjemná na dotek, neškrábe a nežmolkuje.
Údržba: doporučujeme šálu prát v ruce případně použít program na vlnu bez ždímání. Šálu pak pověsit a nechat uschnout, aby nedošlo ke zmačkání a šála se neničila.
Eric Sloan (1905-1985)
Byl americký krajinář, ilustrátor a autor ilustrovaných knih o kulturní historii a folklóru Ameriky. Sloane studoval u Goudyho umění a písmo. V létě roku 1925 odešel Sloane ve svých dvaceti letech z domova, aby se sám živil. Pracoval po celé zemi jako malíř nápisů a vytvářel reklamy například pro Red Man nebo Bull Durham. Jedinečná ruční kaligrafie a písmo, které si během tohoto období vytvořil, se později staly charakteristickým znakem jeho ilustrovaných knih. Sloane se nakonec vrátil do New Yorku a usadil se v oblasti Merryall v New Milfordu ve státě Connecticut, kde začal malovat rustikální krajiny v tradici Hudson River School. V padesátých letech začal trávit část roku v Taosu v Novém Mexiku, kde maloval westernové krajiny a zejména světelné obrazy pouštní oblohy. Sloane se také velmi zajímal o lidovou kulturu Nové Anglie, koloniální každodenní život a americkou kulturu. Napsal a ilustroval desítky knih o nářadí, architektuře, zemědělských technikách, folklóru a venkovské moudrosti z koloniální éry. Během své malířské kariéry vytvořil více než 15 000 děl.
Větrný mlýn na Cape Cod (1968)
Obraz je v soukromé sbírce a byl vydražen za cca 13 tisíc dolarů.
Vincent Willem van Gogh (1853-1890). Nizozemský malíř patřící k postimpresionismu. Jeho dílo čítá přes 900 maleb a 1100 studií a kreseb patří k tomu nejznámějšímu, co ve světě umění vzniklo. Přesto za svého života se Van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí. Svým stylem zapadá van Gogh nejvýrazněji mezi fauvisty, expresionisty, zčásti pak i mezi ranou abstrakci. Novátorským pojetím reality změnil náhled na tradiční impresionistickou malbu a z uměleckého hlediska významně ovlivnil především první polovinu 20. století. Vůlí vyjádřit vlastní pocity se stal mimoděk jedním ze zakladatelů právě nastupující umělecké větve zvané expresionismus.
Pšeničná pole se ženci v Auvers (1890)
Van Gogh byl přímo fascinován rozlehlými poli v okolí Auvers-sur-Oise nedaleko Paříže, kde žil poslední dva měsíce svého života. Za tuto dobu namaloval mnoho obrazů s tématikou pšeničného pole, včetně tohoto s ženci při práci kde se naskládané snopy vzdalují směrem k vesnici a vzdáleným modrým kopcům. Pro van Gogha byli ženci téměř biblickou metaforou konce žní, kdy bude lidstvo na konci svých dnů setnuto jako klasy obilí. Jak napsal svému bratrovi Theovi v roce 1889, “ale na této smrti není nic smutného, jde svou cestou za bílého dne se sluncem, které vše zalévá světlem ryzího zlata…..je to obraz smrti, jak o ní mluví Velká kniha přírody”.