Kašmírová šála Leonardo da Vinci - Mona Lisa

Oboustranná kašmírová šála s obrazem Leonarda da Vinci - Mona Lisa. Z druhé strany šály je obraz Egona Schiele - Ostrovní město.


Rozměry šály: 180 x 70 cm

Materiál: 50 % kašmír, 50% viskóza. Díky této kombinaci je šála velice příjemná na dotek, neškrábe a nežmolkuje.

Údržba: doporučujeme šálu prát v ruce případně použít program na vlnu bez ždímání. Šálu pak pověsit a nechat uschnout, aby nedošlo ke zmačkání a šála se neničila.

Položka byla vyprodána…
Dostupnost Na dotaz
Kód: 512
890 Kč
Kašmírová šála Leonardo da Vinci - Mona Lisa

Leonardo da Vinci (1452 - 1519). Byl významným italským renesančním malířem, sochařem, architektem, hudebníkem i matematikem a vynálezcem. Bývá dokonce považován za největšího humanistu všech dob. Jeho umělecká díla jsou zvláštní a novátorská díky hledání kompoziční rovnováhy, pohybu postav a perspektivy dosahované hrou světla a barev.

 

Mona Lisa, též označovaná jako La Gioconda, je patrně nejslavnější portrét všech dob, který mezi lety 1503-19 namaloval italský umělec a stavitel Leonardo da Vinci. Vytvořil jej během svého pobytu ve Florencii a odvezl jej s sebou při svém útěku z Říma do Francie v roce 1516.

Jde o malbu olejem na dřevo topolu s využitím techniky sfumato. Žena na obraze sleduje diváka s nenapodobitelným, tajuplným úsměvem, který se stal předmětem mnoha pověstí a spekulací. Která žena je na slavném Leonardově portrétu vyobrazena a také kdo a za jakých okolností si u něj obraz objednal, je předmětem mnoha dohadů. Tradičně se uvádí Lisa del Giocondo, žena florentského obchodníka jménem Francesco del Giocondo. Tuto teorii zastával první Leonardův životopisec a znalec umění Giorgo Vasari. Tento názor podpořil odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na základě nálezu rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Ani Schlechterův výklad této poznámky však nebyl doposud všemi znalci uznán jako definitivní důkaz o správnosti Vasariho teorie. Existuje dalších šest teorií o skutečně portrétované osobě a pozadí vzniku obrazu.

V současnosti je tento obraz vystaven v Louvru v Paříži, Francie.

 

Egon Schiele (1890-1918) byl rakouský malíř a kreslíř; žák Gustava Klimta. Poté, co opustil vídeňskou secesi, si vytvořil vlastní působivý styl, jenž svou náladou zapadá do evropského expresionismu. Je autorem provokativních aktů v pohnutých pozicích, portrétů měst a vlastních podobizen.

Část svého díla, mezi které patří i obraz Ostrovní město, vytvořil v Českém Krumlově. Pobyt v Českém Krumlově byl pro mladého malíře Egona Schieleho velmi inspirativní a je jasné, že jeho tvorbu obohatil o nová témata. Své náměty hledal v ulicích starého města, maloval ho z okolních kopců nebo zámecké věže, ale také z dalších neobvyklých pohledů. Obraz zobrazuje část města Český Kumlov v místech, kde řeka oblkopuje část města a tvoří dojem "ostrova".