Kašmírová šála Jan Vermeer - Dívka s perlou
Oboustranná kašmírová šála s obrazem Jana Vermeera - Dívka s perlou. Z druhé strany je obraz Francisco Hayeze - Polibek.
Rozměry šály: 180 x 70 cm
Materiál: 50 % kašmír, 50% viskóza. Díky této kombinaci je šála velice příjemná na dotek, neškrábe a nežmolkuje.
Údržba: doporučujeme šálu prát v ruce případně použít program na vlnu bez ždímání. Šálu pak pověsit a nechat uschnout, aby nedošlo ke zmačkání a šála se neničila.
Jan Vermeer van Delft (1632-1675) byl jeden z nejvýznamnějších holandských barokních malířů. Motivace Jana stát se umělcem a jeho malířské začátky jsou obestřeny tajemstvím. Musel však šest let navštěvovat ateliér mistra, jenž byl členem cechu sv. Lukáše (tj. cechu malířů). Teprve v roce 1653 mohl sám do cechu vstoupit a signovat a prodávat vlastní díla. Někteří z badatelů se domnívají, že se Vermeer vydal za studii do Amsterdamu či Utrechtu. Vermeerovo dochované dílo tvoří pouhých 37 obrazů, z nichž naprostá většina není datována.
Dívka s perlou je obraz od nizozemského barokního malíře Jana Vermeera (1632 - 1675), považovaný za jedno z hlavních děl nizozemského umění. Olejomalba v žánru tronie vznikla kolem roku 1665. Vyobrazuje hlavu dívky s perlovou náušnicí, která v ohnisku vizuální pozornosti kontrastně vystupuje z podkladu. Obraz, často zvaný Mona Lisa severu nebo Holandská Mona Lisa, patří mezi nejznámější z třiceti sedmi dochovaných Vermeerových maleb.
Portrét je podepsán „IVMeer“, ale nikoli datován. Není známo, zda-li byl vytvořen na zakázku, případně kdo měl být zadavatelem. S velkou mírou pravděpodobností se však nejedná o předem objednané dílo. Totožnost vyobrazené dívky je neznámá, není však důležitá, neboť jde o tzv. tronie; tento termín pocházející ze zlatého věku holandského malířství označuje portrétu blízkou charakterovou studii, na níž jsou často vyobrazeny anonymní osoby se zajímavou fyziognomií nebo oděvem.
Dílo je součástí stálé kolekce obrazárny Mauritshuis, jež spadá pod Národní muzeum v Haagu, Nizozemí.
Francesco Hayez (1791-1882) byl ve druhé a třetí čtvrtině 19. století vůdčí milánský malíř neoklasicismu a romantismu, který proslul mnohafigurovými kompozicemi obrazů s náměty z řecké mytologie, bible i z historie, politickými alegoriemi a jemnými portréty. Od dětství projevoval velký zájem o umění a malířský talent, v němž ho aktivně podporoval strýc. Hayez ke svým pracím navíc přidával cizí obrazy, které si koupil, a naopak některé vlastní práce prodal bez evidence do soukromého majetku, a tím znemožnil jejich poznání. Často maloval stejné náměty beze změn nebo jen s minimálními změnami.
Polibek (1859) je jeden z nejvýznamnějších italských obrazů z 19. století, který měl symbolicky zobrazovat spojenectví Francie a Itálie v době italského boje za nezávislost.
Obraz je vystaven v Pinacoteca di Brera, Miláno, Itálie.