Hedvábný šátek Gustav Klimt - Strom života

Gustav Klimt (1862-1918) byl rakouský malíř žijící převážně ve Vídni. Výrazné kreslířské nadání projevoval již jako malý a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Pro liberecké divadlo vytvořil dodnes sloužící malovanou oponu. Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mu klíčové postavení v rakouských dějinách umění.

Klimtovo dílo je kombinací symbolismu a byzantských rysů, které vytvářejí podtón jeho secesnímu stylu. Klimtovy obrazy mají zvláštní, až úzkostnou atmosféru, často zobrazují freudovskou myšlenku o erotice přítomné v každém lidském pohybu a konání. Maluje dvourozměrně, intenzivními barvami a přitom velice jemně a s vytříbenou důstojností.

Obraz Strom života (1909) je prostředním obrazem jednoho velkého díla Stoclet Frieze, z levé strany ho ohraničuje Očekávání, z pravé Naplnění. Jde o mozaiku v jídelně paláce Stoclet v Brusselu inspirovanou egyptským, byzantským a japonským uměním. Strom života je důležitým symbolem v mnoha filozofiích, náboženstvích i mýtech, představuje spojení mezi nebem, zemí a podsvětím. Mezi jeho prácemi má jedinečné postavení, jelikož se jedná o jedinou krajinku z jeho „zlatého období“, kdy vytvářel luxusní díla ve zlatých barvách. Celý obraz je provázaný hlubokou symbolikou. Točící se větve mají vzbuzovat dojem věčnosti a celistvosti života. Celý rozsah stromu - od kořenů až po špičky větví - představují spojení mezi nebem, zemí a podsvětím, jež pro Klimta znamenalo jakýsi finální determinismus vládnoucí nad každou žijící věcí, která je zrozena, roste a pak se navrací zpět do země. Někteří kritici v obraze namísto nebe a země nacházejí symboliku muže a ženy, jiní lidskou krásu a sílu. Jisté je, že černý pták v centru obrazu k sobě soustřeďuje maximum pozornosti. Symbolizuje, že vše, co někde začíná, také končí.

Obraz je součástí výzdoby Palais Stoclet v Bruselu.

Maurice Prendergast (1858-1924)

Maurice Brazil Prendergast byl americký umělec, který maloval olejem a akvarelem a vytvářel monotypy.

Narodil se v Newfoundland (britská kolonie v Severní Americe). Brzy se ale s rodinou přestěhoval do Bostonu. Živil se jako pouliční umělec, což se odráželo v bohaté barevnosti jeho raných děl.

V letech 1891-1895 studoval v Paříži na Akademii Colarossi. Zde se seznámil s kanadským malířem Jamesem Morricem, který ho přitáhl do společnosti avantgardních umělců. Studoval práce Vincenta van Gogha a Georgese Seurata. Jako první Američan obhajoval práci Paula Cézanna. V roce 1898 podnikl výlet do Benátek, aby zde experimentoval s ještě složitější kompozicí v jeho obrazech.

Prendergastova tvorba byla od počátku silně spojena s volnočasovými scénami na plážích a v parcích. Jeho raná tvorba byla převážně akvarelem nebo monotypem a v letech 1895-1902 vytvořil více než dvě stovky monotypů. V 90. letech 19. století experimentoval také s olejomalbou, ale tomuto médiu se věnoval až na počátku 20. století. Na počátku své kariéry si vypracoval a po celý život rozvíjel velmi osobitý styl s odvážně kontrastními, šperkovými barvami a zploštělými, vzorovými formami rytmicky uspořádanými na plátně. Formy byly radikálně zjednodušeny a prezentovány v plochých plochách jasných, nemodulovaných barev. Jeho obrazy byly výstižně popsány jako gobelínové nebo připomínající mozaiky. Vznikly tak obrazy jako Fantazie nebo Central Park. 

Byl členem skupiny “Osm“ což byla skupina umělců, která protestovala proti akademické zaujatosti. Věřili ve svobodu tvorby bez ocenění. Jeho umění bylo ve své době nepochopeno, byť bylo nadčasové. Metropolitan Museum of Art dokonce odmítlo uspořádat Prendergastovu pamětní retrospektivu po jeho smrti v roce 1924.

V Lucemburských zahradách

Jedná se o olejomalbu v post-impresionistickém stylu, která vznikla mezi lety 1907-1909.

Obraz je součástí sbírky Phillips Collection ve Washingtonu, USA, kam ho ještě za svého života věnoval sám autor. Bližší popis není znám.